Skip to content
1836–1879

17. Již prchla noc, a zmizel sen,

Eduard Just

Již prchla noc, a zmizel sen, hle! nové doby vzešel den, a radost v každé tváři i v každém oku září,

a lidé na potkání si sdělují svá blahopřání. I já přicházím, drazí, k Vám a gratulaci pro Vás mám;

je arciť prostičká a zcela kratičká, však z upřímného srdce vychází: abyste totiž bez všech nesnází,

ve zdraví, spokojeni a všeho zlého ušetřeni po celý rok ten živi byli a mě svou láskou oblažili.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
17. Již prchla noc, a zmizel sen, · Eduard Just · Poetry Cove