V pocitu radostném
dnešního rána
nesem Ti pozdrav svůj,
matičko milá!
Po nivách trudná se rozkládá zima,
aniž tam kvítků je, jež bychom Tobě
svinouce u věnec
k oslavě jmenin Tvých
na hlavu vložili,
rodičko milená!
V nitru však našem, hle! kvítečko bují,
kterémuž vděku a lásky je jmeno:
kvítek ten v oběť Ti
nesou Tvé dítky,
přijmi jej, matičko milovaná!
Citem tím vedeni
k Tobě se blížíme,
na rtech svých majíce modlitbu vroucí,
aby Bůh laskavý na mnohá léta
zachoval nám Tě,
by Ti dal trvalé blaho,
hojnost svých milodarů,
matičko naše, útěcho blahá!