Na perutích lásky ku vysosti spěje
vroucí prosba k Tvůrci všehomíru,
aby zachoval nám otce dobroděje,
by Tě chránil v bouřném světa víru.
Jest to ohlas díků, jimiž srdce jato
utíká se k Pánu tvorstva všeho
v modlitbě, by vděčil se Ti, otče, za to,
co svým dítkám činíš laskavého.
Vyslyš, Pane, naše hlasy,
jimiž k Tobě voláme,
dej, ať mnohé ještě časy
v lásce otci žehnáme,
jenž nás učí Tebe znáti,
jenž nás vede ku cnosti,
rač mu, Bože, požehnati
bohatě svou milostí!