Šíré stráně, černá pole,
poslední sníh v záhonu,
již ta bělorouchá zima
ve truchlivém ve skonu.
Pošeptával vítr lesům,
že jde jara sluníčko;
tráva v dole v naslouchání
povykoukla maličko.
Dýchal vítr na haluze
stydlé dubu u lesa:
Netruchli ty stará hlavo,
modrají se nebesa.
Odlož listí, upomínky
na to, co již zmizelo,
přijde radosť, slunce s písní,
věnec vloží na čelo.