Hluboký bor ta láska má,
v korunách větry hrají,
a v šumotu tom přemnoho
se divných zvěstí tají.
A láska tvá, háj tichounký,
jímž bloudí luny světlo,
laň u studánky pase se,
kde na sta květů zkvětlo.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.