Když se dívám po větvicích,
jak jim rouška puká,
proč se nikdy nesetkají
s mojí tvoje ruka!
Bude jaro jako jindy,
a přec bude jiné,
ó já vím, jak tvoje duše
k mé se vroucně vine.
Když teď chodím kolem větví
sama v tichém bolu,
zachvívá to mojím srdcem:
proč tu nejsme spolu!