Vltava mi zpívá. Těžké století
složilo tu křídla zkrvácená.
Kam všech smutných srdcí píseň odletí?
V oknech kvete Praha postříbřená.
Nade mnou a ve mně věčné tajemství
rozsvěcuje světla zádumčivá.
Otázky se třesou. Kdo jim odpoví?
Život? Smrt? Sen? Vltava mi zpívá.
Co tu bylo lásky a s ní bolesti,
zklamání a stálé víry za ně,
která umí svítit, hory přenésti
pro dech políbení v prázdné dlaně.
Vltava mi zpívá dávnou sonatu.
Tiše, tiše, srdce tady dříme.
Světla zlátnou, tma, tma vzdychá tu.
V ráji se již nikdy nespatříme.