Vlaštovky již sněmy
pod nebem si strojí,
a ty nevracíš se
k domovině svojí.
Vzpomeneš-li někdy
v dálce za horami,
jak jsme byli šťastni,
když tu byly s námi?
Až je potkáš někde,
neotálej déle,
ať mi neuvadne
štěstí moje celé.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.