Víš, jak ptáci začínají
slavné písně pět,
když se puky nalévají,
stříbří jívy květ?
Jejich tóny kanou, zvoní
teple po větvích,
krajky květů hnízda cloní –
i to štěstí v nich.
A pak slavné ticho bájí
nebe, stromy, zem, – – –
víš, jak ptáci umlkají
v roztoužení svém?
Vždyť jim z každé sloky pění
život vypučel:
tak se sladce po stvoření
i Bůh zamlčel.