Na břehu moře v pozdní chvíli
jsem stála, bouře šílela,
tvé lodi hudba plachet zní-li?
K ní letěla bych, letěla!
Ach v pozdní, ohvězděné chvíli
jsem opustila zemský břeh,
loď vzala mě, a plachty snily,
zpívaly v nových akordech.
Ó, kde jsme byli, spolu byli!
Nás neslo srdce, nebráníc
snům ani křídlům v pozdní chvíli,
do výhně lásky bez hranic.
Ať vlny řvaly, ať nás bily,
ó, spojí ruce naše v klid,
až hudba plachet v pozdní chvíli
pohřební písní bude znít!