Skip to content
1863–1940

V paprscích luny.

Růžena Jesenská

Chodíváš-li po břehu, když se srpek zlatí, ptej se ho a věř mu, věř, – pravdu povídá ti.

Všecko jsem ti vzkázala, co ti tajně šeptá, čekej, že se na tvůj vzkaz taky jednou zeptá!

Ach, pak jen mu povídej! – vždyť se mi tak stýská, ať ty vzkazy z dálky mám, když je nemám z blízka!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.