Tančily bolesti na plesu velikém,
opilé, jásavé, závratné k usmání,
proč by se nesmály?
Zvedaly paže a na šňůry k ozdobě
navlékly slzy, když zvonilo klekání,
tichounce, tichounce po srdci šlapaly.
Tančily bolesti – co je jim do všeho –
krvavé květy se nad hrobem vypjaly,
jakoby zaplály,
život, ach, ubíhá do moře bez ptaní,
bolesti tančily v šíleném zoufaní,
tichounce, tichounce po srdci šlapaly.
Chtěly se utančit, chtěly se jedem zpít,
krvavě opojit, srdce si rozdrásat,
ach, tiše plakaly,
ubohé bolesti – tančiti přestaly,
padaly, klesaly,
po vlastním srdci, v němž plamenem hořel cit,
do něhož paprsek s nebe pad’,
tichounce, tichounce, tichounce šlapaly.