Taková je moje touha: zavřít oči, klesnout k zemi,
země sluncem otvírá se, vítr přes ni v dálku běží,
a v té zemi a v té zemi věrno srdce tiše leží – –
tedy klesnout k zemi, k zemi.
Dát se zarůst travou v květu, dát se zarůst liliemi,
zavřít oči – neviděti, neslyšeti, netrpěti –
čekat na ten úder srdce, až se začne touhou chvěti
dole v zemi.