Jak bylas krásná před smrtí,
ne, její prsty neškrtí,
ne, její zákon nestraší,
já byla s tebou, nejdražší!
Tvůj modrý pohled utkvíval
v mých očích, něžně pil můj žal.
Smrt byla v mých, v tvých žití sníc,
a v obou láska bez hranic.
Ta rozloučení hodina
den se mnou končí, počíná.
A každý den můj odmění
to věčné s tebou spojení.
Tvá smrt, můj život – obojí
je totéž v mlžném závoji.
Jen květy, plody přenáší,
jsi se mnou, moje nejdražší!