„Sliby lásky nesplněné,
nebe věčné dál se klene,
a ty o tom o všem nevíš?
A snad víš, se nemýlíš,
a mně pravdu srdce zjevíš?“
,„Milovalas, dítě, příliš!“‘
„Sliby lásky ztroskotaly,
my jim celou víra daly!
Kdo je těžce vinen? Ví, kdo?“
,„Léta jdou a srovnávají,
o čem bájí, co vše tají!
Vinen?“‘ a pak tiše: „,Nikdo.“‘