Proč se cesty klikatí
tajně do rokytí,
když já vždycky bez tebe
po nich musím jíti.
Proč ty písně drobounké
do srdce až zvoní,
když mi stejně k pláči jsou
letos jako v loni.
Proč to nebe hvězdiček
tolik vysypává,
když mi tvoje objetí
vždy jen „s Bohem“ dává.
Proč těch zvonků, růžiček
všude na sta kvete,
když já nesmím býti tvou,
miláčku, můj světe!