Daleko kdesi poháry zvoní,
francouzskou révou zjiskřené,
stíny se kloní, světla se roní
do noci, noci zastřené.
V samotě vidím vše, co se děje,
dálkou a rythmem, a ty slyš,
srdce mé jak se pro tebe chvěje,
o hvězdy cinká moje číš!
Hrdinsky k nebi pravici zvedni,
vzývám tě k výším, pohleď k nim’,
já tobě v lásce – poklekni před ní –
neviditelná připíjím!