Povídaly hory,
že tě taky znají,
že ti v dálku sinou
pozdrav posílají.
Hory posílaly,
a já vzkazovala,
ale dálka se nám
neúprosně smála.
„Nejsi nekonečná,“
hory dálce řekly,
„byť se tvoje nitě –
ještě dále vlékly!“
„Ale předce dlouhá,“
šeptalo mé hoře,
„jako celé světy,
široširé moře!“