Plné cesty zvonečků
zvonivě se smály,
a tys chodil jinady,
za horami v dáli.
Se stromu a z lučiny
smích se sypal, ronil,
a mně nějak bez tebe
smutně k duši zvonil.
Co tam bylo slziček
jedna jako druhá,
nekonečná ode mne –
k tobě rudá stuha.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Plné cesty zvonečků... · Růžena Jesenská · Poetry Cove