Není větší dálky k srdci,
nežli té, jež končí v zemi,
nezaplane její obzor,
nezaslzí její přítmí,
všecko bolí a tak studí,
ti, již prosí, jsou tak chudí –
uduseni liliemi.
Ze zahrady kaple šerá,
ze života těžký kámen,
z volnosti jsou pouta sterá,
k otázkám vždy smutné: Amen.
Amen! Ale žádný skutek
nezaplane srdci těmi,
hynou jak sen nevysněný,
účel nikdy nesplněný –
usmrceni liliemi.