Na tvoje rámě vložila bych hlavu
tak bezpečně a ráda,
a usnula bych skryta všemu davu,
jak pták když peruť skládá,
a snila bych, snila,
jak mohu jen sníti,
když do korun nebesa svítí,
jak vlaštovka mořská bílá!
Vln v dálce příboj kolébavě šumí,
tvůj ret by zlíbal ústa,
na tvoje rámě kladla bych své dumy,
mha snů by spadla hustá;
já snila bych, snila,
při hudbě a chvění,
při srdce a retů tvých znění,
jak vlaštovka mořská bílá!