Kamenité stráně holé
bez luk, pastvin, zahrad, pole.
Jenom nízká broskev v květu
červánkově zřela k světu.
Zněly zvony od kostela.
Divná píseň. Proč tu zněla?
Zástup lidí vzhůru kráčí,
málo k jejich žití stačí:
Tvrdá chata na té stráni,
tvrdé ruce k objímání,
těžký život od úsvitu
a to slunce na blankytu.
Jak tu tvrda leží, stojí,
zem ta s nebem přec je pojí.