Na horách, v lesích, v údolích
květ ani jeden nevzplanul,
na zemi ležel sníh – jen sníh?
Když měsíc tmavým nebem plul,
tys cestou šel a neslyšel –
sto vzkazů mých?
Ó, byly cesty samý květ
a v každém šepot otázky,
žes odpovědět nedoved’ –
což měl jsi srdce – bez lásky?
Tys chodil v les a nepřines’
jediný květ. – –