Lásko svatá!
Ty, jež velká bloudíš světem,
jako zázrak odjinud,
nejčistšího křídla letem
máváš v lidí bol a trud,
ty, jež zvedáš, sílíš, hojíš,
lidi v bytost lepší pojíš:
padej, padej, hvězdo zlatá!
Život chvátá – – –
Lásko! Buď ty vždycky s námi
na těch cestách nejtrpčích,
vyzař sluncem pod slzami,
kde jsou kříže, zlehči jich,
a když bolem srdce puká,
aby našla ruku ruka:
padej, padej, hvězdo zlatá!