Krvavé květy máku, krvavé květy máku
na stolku mém se chvějí
povadlé, rozházené, jak vlna když je žene
do víru beznadějí.
A nikdo neví ani, jak ten květ rudý zraní,
jak srdce zakrvácí,
když spadne, vadne, chladne, a v žití cestě zradné
se všecko štěstí ztrácí.