Ve vzduchu drobné hnízdo visí
o tenkou větev podepřené,
srdce tam tlukou, život křísí,
a lazur světla nad ním klene.
Ve vzduchu naše hnízdo mešká,
na rajské zavěšeno stromy, – –
ach, k zemi padnou křídla těžká,
když osud větev pod ním zlomí.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.