Do daleka, do daleka
voda utíká,
květy jdou s ní, světla, radost
i má bolest veliká.
Do daleka unáší mi
kusy života,
a urvané, nedoštkané
písně klokotá.
Zpívej, vodo, – do daleka
od mých břehů spěj,
nevrátíš už, co jsi vzala,
tedy – utíkej!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.