Dno moře krásně zelené,
a já v ně hledím ráda,
pták často letem unaven
v ty vlny spadá, spadá.
Dno moře krásně zelené
a nad ním vlny živé,
jak duše moje, srdce mé
jsou věčně pohyblivé.
Dno moře krásně zelené,
však cos mne k nebi táhne,
že nespadnu tam jako pták,
jenž po klidu již prahne.