Daleko, daleko,
dlouho jsem bloudila,
než jsem tě, nejdražší
domove, spatřila.
Ještě mi hučelo
tisíc vln do duše,
a já tě hledala
v shledání předtuše.
Ještě mi ciziny
slunce žár neuchlad’,
a já tvé paprsky
cítila v duši hřát.
Daleko, daleko,
dlouho jsem bloudila.
než jsem ti, srdce mé,
na věky patřila.