Byla tichá, jarní noc
od nebe až k moři,
kdy při záři měsíčné
v srdci slunce hoří.
Vlny sem a vlny tam
se světly a stínem,
nevím, zdali po nebi
nebo mořem plynem.
Jižní noc má jiný dech,
mizí známé světy,
napadaly do klína
oranžové květy.
Nekonečná radosť, mír
do srdce se snáší:
byla tichá, jarní noc
na gondole naší.