Skip to content
1878–1944

Usnula...

Hanuš Jelínek

Po vzrušení omamném polibků horkých, objetí vášnivých, má žena mi v náručí usnula,

tiše, tak tichounce usnula, má žena usnula tichounce, tiše... Má žena usnula,

má žena dobrá, má žena vášnivá, mého života divokého divoká družka, mých zoufalých chvílí

těšitelka smutná na věrných prsou mých usnula, polibky znavena usnula, v proudech svých vlasů usnula

tichounce, tiše... A touha po Něm, maličkém, v mé duši zpívá ztajená –

Na lůno tvé svou horkou kladu skráň, zda neuslyším bít jeho srdečko maličké,

zda neuslyším dech jeho slaboučký v tvém těle vanout – má krásnovlasá ženo, jež tiše jsi usnula,

na věrných prsou mých usnula, polibky znavena usnula, v proudech svých vlasů usnula tichounce, tiše...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Usnula... · Hanuš Jelínek · Poetry Cove