Veliká, bez konce boží je sláva,
široký, daleký boží je svět.
V devátém království, slunce kde vstává,
podivný roste tam, čarovný květ.
V devátém království uprostřed moří,
podivný roste tam, čarovný květ.
V sluneční záplavě do zlata hoří
jednou jen jedinkrát za tři sta let.
Veliká, bez konce boží je sláva.
V devátém království kouzelný květ,
a kdo ho uhlídá, rozbolí hlava,
srdce ho rozbolí, plakal by hned.
Zřel jsem jej. Duši mi sevřelo hoře.
Chodím jak zmámený, smuten a bled.
Přejdu já hory a přebrodím moře,
utrhnu podivný, čarovný květ.
Veliká, bez konce boží je sláva.
Široký, daleký boží je svět.
V devátém království, slunce kde vstává,
podivný roste tam, kouzelný květ.