Zde na té stráni nejednou
spolu jsme stáli,
viděli zemi velebnou
táhnout se v dáli,
nad její krásou tolikrát
se zadumali,
a hudbě jejích linií
jsme naslouchali.
Hle, v popředí je Vysoké
a Příchovice,
dál kraj, kde v sny tvé hučela
kdys Kamenice.
Hor vzadu řetěz modravý
začíná Žalý,
přes Trosky, Bezděz k Ještědu
a Rálsku v dáli.
Snad nikdy nebyl krásný tak
obzor ten širý.
Tvůj kraj to byl, kraj lásky tvé,
kraj tvojí víry.
Ten horský kraj jsi míval rád,
když kvetly hořce.
Dnes by se chtělo zaplakat,
zaplakat hořce.