Máš zcela všední šedomodré oči
jak každá naše buržoasní lady,
když nudný hovor vázne idylicky.
To sedám v lenošce, jsem zamlklý a bledý.
Máš velké oči Mater Dolorosy,
když Tvoje dítě pobíhá tu kolem
a zpívá, žvatlá, když se s tebou mazlí...
To já se odvracím, bych nezavzlykal bolem.
Dva velké smaragdy ti v očích blesknou,
dva velké smaragdy ztrnulé, vytřeštěné,
dva velké smaragdy jak oči divé šelmy,
dva velké smaragdy příšerně ozářené
tou vášní zoufalou, jež všecko drtí,
i strašnou tuchou blížící se smrti...
Oh, ty dva smaragdy, oh, ty mou duši spíjí,
když tělo v křečích šílených se v náručí tvém svíjí...