Ukřižoval zpupný Jerusálem
svého mesiáše, –
„na nás jeho krev“ volali, „na nás
i na syny naše!“
„„Ó bys poznalo ty město boží.
co je k spáse tobě! –
Žal mi o tvé děti, že je vidím
zmírat ve porobě.
A tvá, město boží, v rozvaliny
seřítí se sláva –
usmrtili svého spasitele,
Kristus z mrtvých vstává.
Jak nezůstal kámen na kameni
ze svatého města,
tak i tebe město pyšné, k zkáze
hříšná vede cesta.
Národy jsi ve okovy spjalo,
u podnoží trónu –
a přec od hodů tě nevyplaší
kletba miliónů?
Ustaň, buran věje od severu,
tvoje síla zmdlívá,
na východe rdí se slávy zora, –
nad tebou se stmívá.