Zatancuj si chaso líná
podle mého kolovrátku;
s písněmi až v konci budu,
zahraju zas od počátku.
Já jsem dobrý kolovrátkář
a čest dělám svému cechu,
který celým světem vládne,
nepouště jej ku oddechu.
Svět je velký kolovrátek,
klikou točí velcí páni;
ať to vrčí, ať to piští,
oni točí bez ustání.
Nezemdlí jim nikdy ruka,
a když dál to nejde více,
– dokud nástroj nezdrchá se,
počnou točit z repetice.
A z těch, co tu hudbu slyší,
mnohý podle taktu skáče, –
ten se potutelně směje,
onen zase chuďas pláče.