Nechť robství děsný boj se vzteká
ve stínu šípů krvavých,
a z jícnů děl a pušek leká
smrt řady duší zbabělých,
a vůkol všude druhy tvoje
na věčnost vede smrti ston,
ba na tebe i kulek roje
konají krvolačný hon:
ty svoji pušku hovořivou
jen stále klidně nabíjej,
a střel smrtnosných sílu živou
ve řady vrahů vysílej;
a ve hrob-li tě střela sklátí,
smrt nejslavnější bude tvá, –
na rově budou světla pláti,
jež na něm rozže svoboda!