Když na hřbitově dlím a prohlížím si hroby
a známý nápis za nápisem přečítám;
tu vzpomínám si maně, kam že prchly doby,
kdy spěchali jsme vespol ještě k dětským hrám.
Ba vzdušné zámky statných rytířů a hrady
i komoňstvo, že nezřel také dosud svět...
Vše zmizelo – jen úzké, chladné lůžko tady
a na něm ze snu mládí zvadlé růže květ.