Bože roztomilý,
jsme to divný lid,
v strastech otužilí,
jako věčný žid.
Co tu bylo práce,
než přemožen vrah,
než vypuzen zrádce
za otčiny prah.
Jakých trudů bylo
třeba po vlastech,
než se probudilo
vědomí: „Jsem Čech!“
Co vše zakusili,
nežli svobodu
jsme si vydobyli –
práva národu.
Jaké otců hněvy
v české rodině,
než odvykly děvy
spasné němčině.
Že jsme národ jarý,
důkaz skvělý dám;
vždyť jen za krejcary
Musám vztýčen chrám.