Skip to content
1849–1913

Poslední prosba.

Jan Ježek

Jen mého jména nevyslov! Ať dálné ve cizině před zrádci žití psance klidné, bezpečné. Jen mého jména nevyslov! Ať strasti, žal rodině tvé nepřipraví plémě bídné, nevděčné.

Ni mého jména nešepci! Vždyť dobře známo je mi, že ani zdě neztají lidské rozmluvy. Ni mého jména nešepci! Kdo tváří se jak němý, v mžik ošemetně tebe často pomluví.

Jen rozpomeň se na mne, drahá, ssiný ret tvůj mroucí, by srdcí našich tepy rázem přestaly. Jen rozpomeň se na mne poslední modlitbou vroucí, by cestou do nebe se duše setkaly.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Poslední prosba. · Jan Ježek · Poetry Cove