Aj ty šperky, jež tě zdobit mají,
Odlož je – nač krásu zahalovat?
Vnady tvé se šperku vyrovnají,
Či je míníš úmyslně schovat?
Odlož je a přej mi pocelovat
Místa ta, jež ony krýti mají,
Steré šperky mohu obdivovat,
Krásy tvé jen jedny v širém kraji.
Když se jevíš v nejskvělejším jase,
Srdce moje odcizeno tvému –
A jen tehdy v plné lásce zase,
Když jsi prosta šperků, lne se k němu.