Žiji tiše, blaze,
jako něžné květy,
jimž v krůpěji rosy
zrcadlí se světy.
Žiji tiše, blaze,
prost divokých přání,
v srdci citů chovám
víc než klasů v pláni.
Z nich mi každý šepce
zprávy svoje tiše
z pozemského ráje
a s nebeské výše.
Nade mnou pak peruť
andělova šumí,
a mé žaly, touhy
blahem lásky tlumí.