O, proklatý buď onen zvyk,
jenž chce se zpupně blýskat,
jenž chce si zlatou odměnou
odvážné zpěvy získat.
Zpěv jest jak ptáče veselé,
jež libuje si v chýši,
jež bázlivě se vyhýbá
bohatých hradů výši.
Za slzu nebo vřelý dík
své perly hojně dává
a lásku rádo oslaví,
však zlatem pohrdává.
Zpěv jest jak ptáče svobodné,
stan, jejž mu nebe klene
a věstí dary nezmění
za pouto pozlacené.