O jaro věčné úrody,
o mocné jaro Boží,
kdy ruka tvá pak nových sil
v přírodu, v národ vloží?
Kdy osvěží nás divoce
tvůj dech životodárný,
kdy z mrákot pustých vyvolá
den skutků bujný, parný?
Čekáme v slzách příchod tvůj,
vztek naše květy láme,
ze všad zní posměch jízlivý,
že marně, marně ždáme.
O přijď již, jaro vítězné,
ať kouzlem tvojích vděků
vyhyne v lidu zpomínka
předlouhých, žalných věků.