Nehledám sobě oslavy,
vždyť znám marnivosť lidí
a kdo prohlédl světa běh,
člověkem být se stydí.
Vždyť jasné hvězdy rozumu
se staly bludičkami,
a lidé pravdu velebnou
teď zasnubují s klamy.
Jen ve tmě lidé hoví si,
toť živel tvorstva pánů,
ta všecko blaho pohltí
ve hltavém svém chřtánu.
Jí obětovat neumím,
jí klnu bez ustání
a na smrt stálé pomnění
mne před zpodlením chrání.