Nechť ideály krásných snů
se bez ustání kácí,
jich zkázou pěvce nadšení
a vzlet nedokrvácí.
On přece věčným účelům
svou slabou silou slouží
a nad svatyní národu
jak orel – strážce krouží.
On přece v zmalátnělý svět
rozsívá jiskry jaré
a křísí v předkův popeli
i předkův síly staré.
A když jen zdárným myšlenkám
zpěv jeho průchod klestí
a lid povzbudí, potěší –
což třeba víc mu štěstí?!