Můj Bože, lev a orlice
jsou přec jen krotké tvory,
a opustili dávno již
svobody pravlasť, hory.
Teď v pohodlných rovinách,
kde vše pořádkem dýše,
kde odměřena slasť i strasť,
se baví, pasou tiše.
A radosť, žal – vše ochotně,
vše trpělivě snesou,
a boj-li hrozí, tu se jen
o pohodlí své třesou.
Přec někdy v oku zašlehne
jim jiskra bujarosti –
a tať mi dobrým znamením
pro zdar náš v budoucnosti!