Jsme malý sbor – přec svírají
nás tolikeré tísně
a marně plaší nesvornosť
dech smíření, dech písně.
A běda nám, kdož sledujem
své skvělé ideály
a přec živíme naděje,
ač vyplnění v dáli:
nerozumíme životu,
neznáme jeho přání,
nevíme, jak je záhubné
nezištné odříkání!
O svrchovaná moudrosti!
prv čisté vlastenectví
a teď, nad hrobem proroků,
ni krok již bez soběctví?