Již zdřímni, srdce bláhové,
svět tobě neprospěje,
a spasou tebe neskropí
krvavé jeho děje.
Neumíš ještě s vírou hrát
a kochati se v hříchu
a za hrsť zlata zaprodat
svou neustupnou pýchu;
neumíš ještě pravdě lát
a chlubné lži se klonit,
a v kratochvíli ukrutné
zvěř lidských citů honit.
Pán chtěl tě mít jen podruhem,
jen bídným sluhou chleba,
neb k velké v světě hodnosti
i hříchů bývá třeba.