Již tedy zase, osude,
nás do boje vyzýváš
a sotva ztichlou nenávisť
ve plamen rozehříváš?
A třeba se i honosíš,
že vítězství ti jisté,
že shrotíš naše nadšení –
my nejsme fatalisté.
My svatou snahou puzeni
se sudeb nelekáme,
my co rytíři pokroku
strašidel málo dbáme;
my porážku i vítězství
budeme vítat vděčně,
neb každá zloba potrvá
jen na čas, pravda věčně.